Motto:
„Hudba je vyšší zjevení než všechna moudrost a filozofie. Kdo porozumí mé hudbě ten se nezbytně zbaví veškeré bídy, kterou se vláčejí jiní lidé.“
Tato slova velkého hudebního génia Ludwiga van Beethovena jsem si připomněl při koncertu v rámci Dvořákova festivalu 25.června v kostele Sv.Petra a Pavla v Podbořanech. Pavel Herzog na trubku a Petr Hostinský na varhany předvedli virtuozitu a dokonalou souhru m.j. i v barokních dílech. A právě katolické baroko vneslo do hudby nový rozměr. Trubka a varhany se alespoň pro mne staly již v mládí „božskými“ nástroji a barokní skladby nejvíce ovlivnily moje vnímání hudby nejen v mládí ale i dodnes. To je i důvod proč jsem i katolíkem. Alois Jirásek ve svých dílech baroko v podstatě popisuje jako dobu temna. Samozřejmě pokalotičtění po bitvě na Bíle Hoře v roce 1621 je dodnes vnímáno ve veřejnosti jako ponížení české společnosti Habsburky a když pak došlo ke 30 leté kruté náboženské válce… Na druhé straně baroko přineslo do katolické víry zvědavost. Lidé si chtěli sáhnout na ty svátosti, andílky, oltáře, knihy. Za baroka vznikala úžasná díla nejen tzv. českých mistrů ale především německých a holandských skladatelů a základem byly právě varhany, jejichž neopakovatelné tóny a právě s trubkou ve mne dodnes vyvolávají pocit, krásy hudby, pokory a právě jak říká Ludwig van Beethoven, zbavení se veškeré bídy s kterou se vláčejí jiní lidé. Jen víra k naplnění skutečného katolíka podle mého je málo. Hudba, obrazy, oltáře, krása chrámu, skutečné rozjímání, pokora, láska k bližnímu, podle mého názoru dělají katolíka skutečným katolíkem.
Nejen já ale i ostatní posluchači odcházeli z krásného kostela Sv.Petra a Pavla s pocitem velkého hudebního zážitku. Oba dva virtuozní interpreti Pavel Herzog a Petr Hostinský si proto zasloužili velké ovace.
Bohumil Řeřicha